E-Lingvo Občanské sdružení E-Lingvo Občanské sdružení E-Lingvo

Moudrý pochopí a pomůže, ti ostatní těžko...

Rozkradené miliardy vývojové pomoci!

Na vývojovou pomoc byly již investovány tisíce miliard dolarů. Z velké části byly rozkradeny a dnešní situace je většinou horší, než kdykoliv před tím.

Závažným problémem vývojových zemí je dostat svoji populaci na dostatečnou úroveň znalosti jazyka, ve kterém by komunikace, obchod, vzdělávání byly vůbec možné.

Z důvodů obtížnosti angličtiny je výsledek mizerný. Když však budeme schopni zavést v těchto zemích snadný komunikační jazyk esperanto, vyžádalo by to řádově nižší výdaje a umožnilo tudíž velké úspory právě v těchto chudých zemích. Přístup ke znalostem nesporně pomůže pozvednout tyto země ve všech oblastech a tudíž samočinně zlepší jejich životní podmínky. O tom snad nemůže nikdo pochybovat.

Navíc znalosti populace se nedají tak snadno rozkrást!

Angličtina brzdou pokroku?

K vyhledávání informací na internetu se dnes používají klíčová slova, zadaná do Googlu či jiného vyhledávače. Úspěšnost je zásadně ovlivněna správným výběrem těchto klíčových slov. I tak se však vždy vynoří spousta zcela nevhodných referencí (takzvaných „hitů") a po prvních deseti stránkách se vyhledávání končí.

To již dnes účinné hledání prakticky znemožňuje. Jak množství informace poroste (a ten růst je exponenciální), problém bude stále horší. Vyvstává tedy nutnost vyhledávání podle smyslu nebo základní, eventuálně i komplementární myšlenky. Toto otevře později cestu k umělé inteligenci.

Umělá inteligence se jeví jako jediná cesta k účinnému řešení světových problémů zvláště ve vědě a technice.

Ať se praotec Čech v hrobě obrací...

Poněvadž je angličtina tak těžká a její zvládnutí přináší výhody, zaveďme tedy angličtinu už do mateřských škol, zaveďme vyučování ve škole také v angličtině, nahraďme české nápisy na krabicích prášků na praní a na štítcích marmelád, zaveďme angličtinu třeba i ve zprávách (ve filmech už to stejně často je). Za dvě generace můžeme české pasy vyměnit za britské či americké. Ať se praotec Čech či Husité obrací v hrobech a svatý Václav ať marně mlátí kopím do skal Blaníku...

Zavedení komunikačního jazyka esperanta, který lze zvládnout za mnohonásobně kratší dobu a levněji, umožní snadnou komunikaci po celé Evropě a po celém světě i pro méně nadané lidi, přinese větší výhody než dnešní angličtina a navíc ještě zachrání tu naši kulturu a jazyk.

Jedno slovo – desítky významů... (nevyčerpatelný zdroj vtipů)...

Zásadním problémem angličtiny je mimořádná mnohovýznamovost slov (polysémie). Jeden výraz může mít i několik desítek významů. To je opravdový problém nejen při porozumění, které se musí „chytat" z kontextu, ale také pro zpracování textu nebo slova pomocí počítačů. Angličtina dosahuje upřesnění výrazu formou slovních spojení - idiomů. Že tato spojení nejsou pravidelná ani vždy logická, není třeba zdůrazňovat.

Opravdová hrůza je to pro počítačové vyhledávání významu slova nebo překlady.

Naopak možnost různého významu značně usnadňuje tvorbu vtipů. Anglickým humorem jsou Angličané pověstní a zde má angličtina opravdu nespornou výhodu.

Co máte proti angličtině?

Těžko číst, těžko psát...

Angličtina je jazyk nejméně fonetický ze všech evropských jazyků. Slova se jinak píší a jinak čtou. Tak například -oo- se jednou vyslovuje jako a, jindy jako u a ještě jindy jako o (blood, pool, floor). A může to být i ještě horší. Dají se najít případy, kde je výslovností, nebo forem psaní pro podobné formy i sedm různých. To samozřejmě vede ke značným potížím a je nezbytné naučit se zároveň jak se slovo vyslovuje i píše. S tím mají potíže i rodilí mluvčí. Zkuste v telefonu zjistit, jak se osoba na druhé straně jmenuje. Podle výslovnosti to zdaleka nepůjde. Proto Angličané musí své jméno hláskovat. To je v češtině i jiných jazycích výjimečné a používá se jen u jmen cizího původu. Stručně řečeno angličtina je fonetická katastrofa spíš než jazyk vhodný pro mezinárodní komunikaci.

Boj o ekonomické výhody.

Anglická lobby v Bruselu bojuje o vlastní obchodní zájmy!

Nemůže být pochyb, že zavedení angličtiny v Evropě a ve světě je motivováno ryze ekonomickými zájmy. Jednak úsporou času na studium cizího jazyka ušetří Velká Británie, Irsko i USA s Kanadou obrovské finanční částky, jednak uvolní asi deset procent studijního času na studium odborných předmětů. Tím se dosáhne vyšší úrovně vzdělání v daném oboru. V dnešním světě je to jistě nezanedbatelná výhoda.

Aby obchod mohl probíhat optimálně, je výhodné, aby klient sám investoval svůj čas a finance do zvládnutí angličtiny. Ovládnutí cizích trhů tak bude uskutečněno bez nákladů pro anglické obchodníky.

Nedávno britský premiér Gordon Brown prohlásil, že světu dodá 760 000 učitelů angličtiny.

Domníváte se, že toto je nezištný, přátelský akt?? Tak naivní je snad v EU málokdo!

Přátelé, již vaše pouhá nečinnost postačí, aby se nadvláda anglosaské civilizace v EU i ve světě stala skutečností! Chcete k tomu přispívat?

Chcete být v EU podřadní?

Současná politika mnohojazyčnosti je nerealizovatelná!

Chtít po obyvatelích EU, aby se naučili ne jeden, ale hned dva i více cizích jazyků, je zjevně neproveditelné. K dosažení jen průměrné znalosti cizího jazyka je potřeba více než 2000 hodin (toto odpovídá 25 rokům jazykové školy po dvou hodinách týdně). K dosažení hlubší znalosti cizího jazyka je však potřeba vysoké školy. Proč by bylo zapotřebí dalších 5 let studia třeba angličtiny na filozofické fakultě, kdyby středoškolské znalosti byly tak dobré? Za stejnou dobu ale jiní studenti vystudují celý odborný obor na univerzitě nebo na technice. Mají investovat ekvivalent další vysoké ještě pro další jazyk? To, že znalost cizího jazyka na úrovni „turistické berličky" v praktickém životě a odborné práci moc nepřinese, je všem zřejmé.

O tisíce hodin nutných na studium a udržování cizích jazyků je nutně omezen čas na vzdělávání ve vlastní odbornosti. To jasně vede ke ztrátě odborné úrovně a výkonu ve srovnání těmi, kdo mají angličtinu jako mateřský jazyk. Studium by nutně také zredukovalo dnes tak potřebný čas na odpočinek. Navíc by finanční náklady byly obrovské a neúčinně vynaložené.

Překládání není řešením

Překládání je drahé a časově náročné.

Úřady EU v Bruselu potřebují 4000 překladatelů a tlumočníků. To stojí asi 1,2 miliardy € ročně. Tato suma je však zřejmě velmi podhodnocená.

Paradoxně svými následky nejdražší může být právě nepřeložení důležitých informací a to se kvůli komplikacím, času a ceně překladu zcela určitě stává.

Výuka cizího jazyka stojí Evropany mnoho peněz a času.

Povinná výuka cizího jazyka:

Všechny evropské státy (s výjimkou Velké Británie a Irska) podporují intensivně výuku jednoho či více jazyků v základním i pokročilém stupni výuky. V průměru se investuje asi 10-15 % celkového času docházky na výuku cizích jazyků. Tomu odpovídají i výdaje uvolněné státy k tomuto účelu v rámci všeobecného vzdělání. Čeští žáci absolvují takto během školní docházky asi 550 hodin jazykové výuky angličtiny nebo jiného cizího jazyka (němčina, franzouzština, španělština). To odpovídá asi 11% celkového počtu výukových hodin.

Odhadem to odpovídá asi 10 miliardám korun v roce 2008.

Další náklady jsou spojeny se studiem a výchovou učitelů jazyků, kteří vesměs mají vysokoškolské vzdělání. Pro celou EU to jsou již velmi vysoké investice, řádově přesahující náklady na překlady institucí EU.

Velké náklady firem

Velké výdaje firem při marketingu a propagaci výrobků.

Jak známo, jsou marketingové náklady často vyšší než náklady výrobní. Marketing vyžaduje získávání a předávání informací ve velkém měřítku. Jedná se tedy o velmi intenzivní komunikaci. V EU je tato informace nutně v mnoha jazycích zároveň, poněvadž trhy jsou ve státech s různými jazyky.

Stanovení opravdu vynaložených nákladů je velmi těžké. Např. ve farmaceutickém průmyslu se náklady na zavedení nového léku odhadují na desetinásobek nákladů na výzkum a vývoj daného léku. V jiných odvětvích to bude možná méně.

Odhadneme-li jazykové náklady na marketing na deset procent z HDP celé EU dostaneme částku 1.2 trilionu € (1200 miliard €) za rok! To by odpovídalo 60 000 Kč na hlavu a rok pro každého Evropana!

  předchozí stránka 2 / 3   následující stránka