Moudrý pochopí a pomůže, ti ostatní těžko...
Mnohojazyčnost je brzdou mobility pracovní síly.
V USA je běžné, že se lidé za prací stěhují i několik tisíc km třeba ze západního pobřeží na východní a nikomu to nepřipadá zvláštní. Dům či byt prodají a za získané peníze si koupí na novém místě jiný. Nemají žádný problém s jazykem, neboť všude se dorozumí ve své mateřštině. To se týká i písemného projevu, korespondence atd. Jsou tedy na novém místě ihned ekvivalentní místním kolegům. Novému zaměstnavateli přinesou své znalosti a zkušenost z dřívějších zaměstnání. Takové schopnosti jsou zvláště u vysoce kvalifikovaných odborníků vítané a mohou znamenat vyřešení problémů dané organizace.
V Evropě něco takového není prakticky možné. Lidé se stěhují minimálně, neboť změna země automaticky znamená změnu jazyka a tedy nemalé investice času a peněz k jejímu zvládnutí. Pro děti je přestup na školu v jiném jazykovém prostředí obrovskou zátěží. Jestli to někdo udělá jednou, rozhodně to neudělá podruhé. I když ten člověk mluví třeba anglicky, jeho rodina bude mít problémy, které jsou těžko řešitelné a mají negativní vliv na kvalitu života rodiny v nové zemi.
Zablokováním migrace pracovní síly, zvláště té vysoce kvalifikované, se EU připravuje o velkou ekonomickou výhodu. Nová řešení, která by mohla vzniknout kontaktem komplementárních schopností, jsou pryč. Na tom nic nezmění organizační snahy a finanční podpory nabízené Evropskou unií.
Skutečnost je, že migrace lidí za prací mezi státy unie je minimální a většinou jde jen o pohyb v příhraničních oblastech. To je zcela nedostatečné a tedy princip volného pohybu pracovní síly se kvůli jazykové různosti neuskutečnil.
Mnohojazyčnost je brzdou studia v Evropě.
Kvalita vzdělání, zvláště vysokoškolského, by velmi stoupla, kdyby studenti mohli studovat odborné předměty na univerzitách, které mají v daném oboru nejlepší kvalitu. Získané kontakty by byly cenné i pro pozdější profesionální vývoj nastupujících generací.
I přes všechnu snahu EU takové výměny organizovat je studium v cizím jazyku jen velmi omezeným jevem. Většinou se jedná o přechod z univerzit malých národů (třeba Čechů) na zahraniční instituce v zemích některého ze světových jazyků. Zbytek výměny je marginální. To je značné omezení reálných možností.
V případě zavedení společného komunikačního jazyka by takové studijní přechody byly mnohem snadnější a častější,
Mnohojazyčnost brzdí spolupráci v Evropě.
Mnohojazyčnost je závažnou brzdou spolupráce mezi firmami v EU. Odpovědní pracovníci nemají většinou patřičné jazykové znalosti. Jazykové znalosti získat a udržet jim ani pracovní zatížení neumožňuje. Taková situace je v době, kdy právě nové materiály a metody hrají zásadní roli v zavádění inovací, vskutku pro rozvoj evropských firem smrtelná. Vede k zaostávání na klasických řešeních. Vede to ke ztrátě kompetitivních výhod a snižuje obrat a zisk.
Dlouhodobě bude výsledkem zánik firmy a ztráta zaměstnání.
Mnohojazyčnost blokuje vznik a zavádění vynálezů a inovací.
Patentové databáze jsou drahocenným zdrojem informací vedoucích k novým řešením, inovacím, vynálezům s velkým možným dopadem na ekonomii každé společnosti. Neschopnost čerpat z tohoto pokladu znalostí je závažnou brzdou vývoje a udržení konkurenceschopnosti evropských firem.
Líbí se Vám tato stránka? Zalinkujte ji! linkuj.cz, del.icio.us, jaggni to!, přidat k oblíbeným | trvalý odkaz | vytiskni tuto stránku