E-Lingvo Občanské sdružení E-Lingvo Občanské sdružení E-Lingvo

Moudrý pochopí a pomůže, ti ostatní těžko...

Výuka cizího jazyka stojí Evropany mnoho peněz a času.

Povinná výuka cizího jazyka:

Všechny evropské státy (s výjimkou Velké Británie a Irska) podporují intensivně výuku jednoho či více jazyků v základním i pokročilém stupni výuky. V průměru se investuje asi 10-15 % celkového času docházky na výuku cizích jazyků. Tomu odpovídají i výdaje uvolněné státy k tomuto účelu v rámci všeobecného vzdělání. Čeští žáci absolvují takto během školní docházky asi 550 hodin jazykové výuky angličtiny nebo jiného cizího jazyka (němčina, franzouzština, španělština). To odpovídá asi 11% celkového počtu výukových hodin.

Odhadem to odpovídá asi 10 miliardám korun v roce 2008.

Další náklady jsou spojeny se studiem a výchovou učitelů jazyků, kteří vesměs mají vysokoškolské vzdělání. Pro celou EU to jsou již velmi vysoké investice, řádově přesahující náklady na překlady institucí EU.

Dobrovolná výuka cizího jazyka:

Mimo povinnou výuku se mnozí učí jazyky v soukromých jazykových školách. V Česku je na internetu uveden počet 943 jazykových škol, které nabízejí celkem 3196 jazykových kurzů.

Nelze předpokládat, že právě všechny jazykové školy jsou v této databázi a tedy reálné číslo bude ještě vyšší. Hrubý odhad, podle počtu hodin při průměrné ceně asi 100 Kč za hodinu výuky, vede k nákladům asi jedné miliardy korun za rok. Přepočtem těchto nákladů na celou EU dostaneme náklady na soukromé studium jazyků ve výši minimálně 50 miliard € za rok. Poněvadž cena výukové hodiny je v sousedních státech je vyšší, bude i výsledné číslo podstatně vyšší.

Kurzy financované zaměstnavatelem:

Mnoho firem financuje jazykové kurzy pro své zaměstnance. Zajišťují si tím vyšší účinnost práce zaměstnanců. Kolik stojí takové kurzy, je těžké odhadnout. Zde jde často nejen o cenu výuky samé, ale i o zmeškané pracovní hodiny, nevyužité pro aktivní práci.

Nízká účinnost vynaložených nákladů:

Odhaduje se, že šestileté dítě bylo doslovně ponořeno do mateřského jazyka po asi 13 000 hodin. Matka, otec i celá rodina, kamarádi, školka a okolí zajistí praktické cvičení a okamžité opravy chyb. To vše je v intenzitě, kterou nelze ani zdaleka v žádném kursu dosáhnout.

Každodenní používání mateřštiny zabrání zapomínání a zajistí přechod z pasivní znalosti jazyka do aktivní. Přesto takové dítě neumí ani číst, ani psát, natož se z textu učit. Užitečnou znalost cizího jazyka lze získat asi za 2000 hodin studia. I pak však tato znalost má velmi daleko do kvality srovnatelné s mateřským jazykem. Při obvyklých dvou hodinách kursu týdně je potřeba kurs trvající 25 let.

Perfektní zvládnutí cizího jazyka odpovídá vysokoškolskému studiu.

Maturitní úroveň cizího jazyka je jak známo, nevalná. Proto se jazyky dále studují na vysokých školách. Srovná-li se čas přednášek s časem potřebným na perfektní zvládnutí jazyka, odpovídá úsilí vynaloženému k absolvování vysokoškolského studia. Jazyk na vysoké úrovni (ale stále ještě ne na úrovni mateřského jazyka) se studuje běžně na filozofických fakultách, což je vysoká škola. S tím stoupají vynaložené náklady, a to jak ze strany státu, tak ze strany studenta.

Udržení jazyka v aktivní znalosti vyžaduje stálé užívání a celoživotní cvičení. V opačném případě znalost přechází do znalosti pasivní a ztrácí se pohotovost reakce a bohatost slovníku. Pro udržování několika cizích jazyků je vyžadované úsilí nutně znásobeno.


Líbí se Vám tato stránka? Zalinkujte ji!   linkuj.czdel.icio.usjaggni to!přidat k oblíbeným |  trvalý odkaz | vytiskni tuto stránku