E-Lingvo Občanské sdružení E-Lingvo Občanské sdružení E-Lingvo

Moudrý pochopí a pomůže, ti ostatní těžko...

Rozkradené miliardy vývojové pomoci!

Na vývojovou pomoc byly již investovány tisíce miliard dolarů. Z velké části byly rozkradeny a dnešní situace je většinou horší, než kdykoliv před tím.

Závažným problémem vývojových zemí je dostat svoji populaci na dostatečnou úroveň znalosti jazyka, ve kterém by komunikace, obchod, vzdělávání byly vůbec možné.

Z důvodů obtížnosti angličtiny je výsledek mizerný. Když však budeme schopni zavést v těchto zemích snadný komunikační jazyk esperanto, vyžádalo by to řádově nižší výdaje a umožnilo tudíž velké úspory právě v těchto chudých zemích. Přístup ke znalostem nesporně pomůže pozvednout tyto země ve všech oblastech a tudíž samočinně zlepší jejich životní podmínky. O tom snad nemůže nikdo pochybovat.

Navíc znalosti populace se nedají tak snadno rozkrást!

Angličtina brzdou pokroku?

K vyhledávání informací na internetu se dnes používají klíčová slova, zadaná do Googlu či jiného vyhledávače. Úspěšnost je zásadně ovlivněna správným výběrem těchto klíčových slov. I tak se však vždy vynoří spousta zcela nevhodných referencí (takzvaných „hitů") a po prvních deseti stránkách se vyhledávání končí.

To již dnes účinné hledání prakticky znemožňuje. Jak množství informace poroste (a ten růst je exponenciální), problém bude stále horší. Vyvstává tedy nutnost vyhledávání podle smyslu nebo základní, eventuálně i komplementární myšlenky. Toto otevře později cestu k umělé inteligenci.

Umělá inteligence se jeví jako jediná cesta k účinnému řešení světových problémů zvláště ve vědě a technice.

Ať se praotec Čech v hrobě obrací...

Poněvadž je angličtina tak těžká a její zvládnutí přináší výhody, zaveďme tedy angličtinu už do mateřských škol, zaveďme vyučování ve škole také v angličtině, nahraďme české nápisy na krabicích prášků na praní a na štítcích marmelád, zaveďme angličtinu třeba i ve zprávách (ve filmech už to stejně často je). Za dvě generace můžeme české pasy vyměnit za britské či americké. Ať se praotec Čech či Husité obrací v hrobech a svatý Václav ať marně mlátí kopím do skal Blaníku...

Zavedení komunikačního jazyka esperanta, který lze zvládnout za mnohonásobně kratší dobu a levněji, umožní snadnou komunikaci po celé Evropě a po celém světě i pro méně nadané lidi, přinese větší výhody než dnešní angličtina a navíc ještě zachrání tu naši kulturu a jazyk.

Jedno slovo – desítky významů... (nevyčerpatelný zdroj vtipů)...

Zásadním problémem angličtiny je mimořádná mnohovýznamovost slov (polysémie). Jeden výraz může mít i několik desítek významů. To je opravdový problém nejen při porozumění, které se musí „chytat" z kontextu, ale také pro zpracování textu nebo slova pomocí počítačů. Angličtina dosahuje upřesnění výrazu formou slovních spojení - idiomů. Že tato spojení nejsou pravidelná ani vždy logická, není třeba zdůrazňovat.

Opravdová hrůza je to pro počítačové vyhledávání významu slova nebo překlady.

Naopak možnost různého významu značně usnadňuje tvorbu vtipů. Anglickým humorem jsou Angličané pověstní a zde má angličtina opravdu nespornou výhodu.

Co máte proti angličtině?

Těžko číst, těžko psát...

Angličtina je jazyk nejméně fonetický ze všech evropských jazyků. Slova se jinak píší a jinak čtou. Tak například -oo- se jednou vyslovuje jako a, jindy jako u a ještě jindy jako o (blood, pool, floor). A může to být i ještě horší. Dají se najít případy, kde je výslovností, nebo forem psaní pro podobné formy i sedm různých. To samozřejmě vede ke značným potížím a je nezbytné naučit se zároveň jak se slovo vyslovuje i píše. S tím mají potíže i rodilí mluvčí. Zkuste v telefonu zjistit, jak se osoba na druhé straně jmenuje. Podle výslovnosti to zdaleka nepůjde. Proto Angličané musí své jméno hláskovat. To je v češtině i jiných jazycích výjimečné a používá se jen u jmen cizího původu. Stručně řečeno angličtina je fonetická katastrofa spíš než jazyk vhodný pro mezinárodní komunikaci.