E-Lingvo Občanské sdružení E-Lingvo Občanské sdružení E-Lingvo

Moudrý pochopí a pomůže, ti ostatní těžko...

Překládání není řešením

Překládání je drahé a časově náročné.

Úřady EU v Bruselu potřebují 4000 překladatelů a tlumočníků. To stojí asi 1,2 miliardy € ročně. Tato suma je však zřejmě velmi podhodnocená.

Paradoxně svými následky nejdražší může být právě nepřeložení důležitých informací a to se kvůli komplikacím, času a ceně překladu zcela určitě stává.

Překládání není možné vždy a všude!

Osobní lidský kontakt byl, je a bude vždy v určitých případech nenahraditelný.

Například spolupráce mezi dvěma firmami, pokud má být účinná, vyžaduje vytvoření klimatu důvěry mezi vlastníky či vedoucími obou firem. Takový vztah rozhodně nevzniká okolo jednacího stolu. Většinou dochází ke sblížení na firemních večeřích nebo hostinách, kde se u jídla a pití povídá o neodborných věcech a zástupci obou stran se postupně osobně sblíží. Teprve následně na základě osobního poznání a získání vzájemné důvěry se domlouvají obchodní záležitosti o mnoho snadněji. Tyto zkušenosti, i když nejsou veřejnosti známé, jsou zcela zásadní.

Teď si představte, že by takový kontakt měl kvůli vzájemné neznalosti jazyků probíhat přes tlumočníka. Očekávat pozitivní výsledek by bylo absolutně absurdní a pochopitelně to nevyjde.

Výsledkem je pak neuzavření spolupráce, ztráta obchodu, neuskutečnění nových projektů.

S tím úzce souvisí nezvýšení obratu, nezvýšení zisku a nevytvoření nových pracovních míst a třeba nezavedení nových výrobků nebo technologií. Nikdo následky neúspěšných jednání nevyčíslí. Na tom nemá totiž zájem žádná strana a něco, co neexistuje, není možné ohodnotit.

Že se však kvůli neznalosti nebo špatné znalosti jazyka důležité projekty neuskuteční, je mimo jakoukoli pochybnost. Konkurenceschopnost evropské ekonomiky tím samozřejmě trpí.

Ještě horší je situace při mezinárodních jednáních. Dějiny ukazují nesčetné příklady neúspěšných jednání a vážných následků, které z toho vyplynuly.

Vyjednávač státu bez perfektní jazykové znalosti vyjedná horší podmínky...

Kdo odhadne, kolik šancí bylo promarněno při jednáních nedostatečně jazykově kompetentních vyjednávačů. Jak známo, nedostatečná znalost jazyka značně snižuje schopnost kvalitně vyjednávat a přesvědčit protistranu ve svůj prospěch. Takový vyjednávač se také přirozeně stydí za svůj nedostatečný jazykový projev, je v defenzivě, a je proto ochoten kývnout na podmínky méně optimální.

O tom se samozřejmě národ nikdy nedoví a vyjednané podmínky jsou prezentovány jako maximálně dosažitelné. Kolik méně výhodných smluv Česko podepsalo jen z tohoto důvodu?

A kolik to občany každodenně stojí? Před odchodem komisaře V.Špidly do Bruselu jeho žena prohlásila „však on Láďa se tu angličtinu za pět měsíců naučí".. To ukazuje naprostou neznalost jazykové problematiky i na takové úrovni!


Líbí se Vám tato stránka? Zalinkujte ji!   linkuj.czdel.icio.usjaggni to!přidat k oblíbeným |  trvalý odkaz | vytiskni tuto stránku