Jazyk bez kultury se nemůže prosadit.

V průběhu 120 let od svého vzniku ukázalo esperanto svou překvapivou životnost. Bez podpory mocných tohoto světa a jen díky obětavosti mnoha esperantistů, byla přeložena základní díla lidské civilizace. Je to jak bible, tak Shakespearovy komedie. Publikovány byly desetitisíce přeložených nebo originálních děl v esperantu. To jasně dokazuje vyjadřovací schopnost tohoto jazyka. Esperanto má vyjadřovací schopnosti, které svou přesností předčí mnohé národní jazyky. Existuje i původní literatura v esperantu. Jeho kultura je mezinárodní, ale hlavně evropská. Mnoho významných lidí byli esperantisté a jejich počet roste. Esperanto si v četnosti hesel drží mezi jazyky ve Wikipedii čestné šesté místo.

Nebude trvat dlouho a výjimky vzniknou také v esperantu!

To je známý argument. Skutečnost ukazuje, že i v angličtině vznikají nová slova a výjimky v zemích, kde se angličtina používá jako národní jazyk k místní komunikaci. Lokálně zcela nutně vznikají novotvary, jejichž význam je neznámý ostatním vzdáleným uživatelům angličtiny.

U esperanta se toto nedá očekávat, poněvadž esperanto slouží jen jako mezinárodní komunikační jazyk a nikdy jako lokální národní jazyk. Lokálně užívají esperantisté svůj vlastní národní jazyk. Proč by taky užívali esperanto, když si rozumí ve svém jazyce? Lokálně se udržují například dialekty, které se nešíří mezinárodně. Takové dialekty jsme měli na Hané, v Horácku, Brně (brněnský hantec) či v Praze i jinde. Při „nelokálním" používání jazyka jsou novotvary potlačeny, protože by jim vzdálení uživatelé nerozuměli. Poněvadž čeština již není používána striktně lokálně, místní dialekty i u nás postupně mizí. (Mizení švýcarských dialektů, kde každé, v zimě naprosto oddělené údolí mělo svůj dialekt, to též potvrzuje). Dá se velmi pravděpodobně předpokládat, že poněvadž je esperanto používáno mezinárodně, místní dialekty se neprosadí, i kdyby měly tendenci vznikat. Mezinárodní kontakt by tím totiž ztratil na účinnosti a to by hodnotu esperanta snížilo. I když se během 120 let praxe esperanta objevily nové výrazy, vždy to bylo ve smyslu pravidel a proto je význam pro ostatní uživatele srozumitelný. Není znám žádný případ, kdy by došlo ke změně gramatiky. Objevení se nových tvarů a nepoužívání tvarů starých jen svědčí, že esperanto je jazyk živý a jako každý živý jazyk se vyvíjí vždy však v rámci nastavených hranic mluvnických.

Nová měna ano, nový jazyk ne!

Když se v EU jednalo o zavedení nové měny, nebyla přijata ani anglická libra, ani německá marka, ani francouzský frank, ale vytvořila se nová společná měna EURO.

Když se jedná o zavedení společného dorozumívacího jazyka, který má pro udržení EU mnohem zásadnější povahu, je politika úplně jiná. Přitom jsou výhody esperanta, jako společného jazyka tak evidentní. Nu, kdo porozumí politikům?

Matematika s římskými číslicemi!

Do středověku se počítalo s římskými číslicemi. Bylo to tak krkolomné, že násobit uměli jen vzdělanci s ekvivalentem dnešní vysoké školy. Přesto trvalo několik set let, než se prosadila logická matematika s indicko-arabskými číslicemi. Argumentace byla tehdy podobná jako s angličtinou dnes.

Proč zavádět nové číslice, když všichni známe ty latinské? Latina je jazyk vzdělanců a je rozšířená po celé Evropě. Literatura a umění jsou také v latině, nač zavádět deset číslic, když nám stačí jen sedm písmen? Naštěstí se matematika s arabskými číslicemi prosadila a díky tomu zde máme vymoženosti vědy a techniky s římskou matematikou nedosažitelné.

Matematika s arabskými číslicemi se stala světovým jazykem matematiky!

Bude mít společný komunikační jazyk také to štěstí? Umožní to další krok, nedosažitelný pomocí národních jazyků?