Žijeme v době informatiky, kde informace mají zásadní roli v životě celé společnosti.

V Evropě (ale i všude jinde ve světě) je přenos a dostupnost informací přes internet stále snadnější. Každý jazyk je ale zásadní barierou pro přijetí informace, pokud není v tomto jazyku. Jen zlomku populace jsou přístupné informace v jiném jazyku a už jen velmi malému procentu populace jsou dostupné informace v druhém cizím jazyku. Výsledek je faktická nedosažitelnost informace pro nejširší vrstvy obyvatel.

Přesto se mluví o internetu jako o revoluci v komunikaci. Tato komunikace je ale velmi omezená, když je v jazyce neznámém. Opravdovou revolucí přesahující jakékoliv naše dnešní představy by byl internet a tok informací v jazyku, kterému by všichni rozuměli.

Stěží představitelný by byl vliv takové jedno jazykové komunikace na ekonomiku a celý život a to nejen evropských národů, ale celé planety. Evropa by mohla světu dát opravdu něco gigantického a to prvenství by mělo určitě velký pozitivní dopad na život obyvatel Evropy.

Je naprosto nesporné, že společný evropský jazyk by se začal používat i neevropskými národy, které by takto mohly vyjít konečně ze zaostávání a chudoby.

Naprosto zásadní v konečném efektu bude i větší porozumění mezi národy celého světa a tím základem trvalého míru a prosperity na celé planetě. Kolik výdajů by se ušetřilo jen na obranných nákladech! Jaký vliv by toto mohlo mít na současné hrozby jako terorismus, který vyplývá z nedostatku vzdělání?

Zajímavý je výňatek z řeči Reinharda Seltena, nositele Nobelovy ceny za ekonomiku, kterou přednesl na slavnostní schůzi Evropského parlamentu dne 9.5.2007: „Je nutno stimulovat vznik silnější evropské identity (...) Vážnou překážkou na cestě k evropské identitě jsou jazykové bariéry uvnitř v Evropě. Jazykový problém potřebuje řešení. Nadvláda jednoho národního jazyka není řešením. Do budoucna je přijatelné jen neutrální řešení. Nemáme právo znevýhodňovat žádný národ. Snadno naučitelný umělý jazyk jako je esperanto umožňuje neutrální řešení jazykového problému. Další cizí jazyk se naučí snadněji než první. Účinnost výuky druhého jazyka je natolik silná a esperanto tak snadné, že je výhodné se nejdříve naučit esperanto a potom další cizí národní jazyk, než jen jeden cizí jazyk. Je to vědecky dokázané školními testy. Na začátek by mohlo několik zemí učinit dohody o školní výuce esperanta. Následně pak tyto smlouvy rozšířit na další země. Cestu k rozšiřování smluv jsme již několikrát úspěšně procházeli například při Schengenských jednáních a měnové unii." Pro mne již otázka nestojí: „Proč je esperanto užitečné? Potřebujeme je?", ale „Máme právo odepřít našim dětem a vnukům možnosti, které dává esperanto?"

(Původní německý proslov můžete najít na http://www.liberafolio.org/2007/seltendeutsch.)