E-Lingvo Občanské sdružení E-Lingvo Občanské sdružení E-Lingvo

Moudrý pochopí a pomůže, ti ostatní těžko...

Řešení existuje, ale...!

Národní jazyky jsou poznamenány historickým vývojem tak, že obsahují spousty výjimek a nepravidelností.

Učení se výjimek spotřebuje devadesát i víc procent času nutného na dobré zvládnutí každého národního jazyka. Z tohoto důvodu jsou všechny národní jazyky jako společný mezinárodní komunikační jazyk naprosto nevhodné. Angličtina vznikla z několika zdrojů germánského, románského a dalších. Proto je postižena dokonce násobně víc než jiné evropské národní jazyky. To je důvod, že je jako mezinárodní jazyk nejméně vhodná...

Společný evropský jazyk musí být bez výjimek a snadno naučitelný,

jen tak lze očekávat, že za únosné časové a finanční náklady se ho bude moci naučit většina populace, což u národních jazyků možné není.

Jak se vyrábí neutrální, snadno naučitelný jazyk?

Vhodný, neutrální a snadno naučitelný jazyk je esperanto.

Autor esperanta L.Zamenhof byl posedlý touhou vyřešit konečně jazykový babylon a umožnit účinnou komunikaci mezi lidmi všech národů. Tomuto cíli zasvětil celý život. Pokusů o nový mezinárodní jazyk byly stovky, ale žádný z nich neuspěl tak jako esperanto. Genialita Zamenhofova esperanta spočívá současně na několika důležitých základech:

  • vyloučení všech hlásek, které dělají potíže. Ponechání jen pěti samohlásek jako v češtině (a ne dvaceti jako v angličtině nebo šestnácti jako v němčině...). Všechny hlásky jsou běžné ve většině evropských jazyků. Každá hláska se vždy stejně čte i píše. Esperanto je fonetický jazyk. To je velké usnadnění proti většině jazyků.
  • gramatika byla zjednodušena na opravdové minimum. Je jednoduchá, zcela pravidelná bez výjimek a celkem jen pouhých16 pravidel se vejde na jeden list papíru. Zvládnutí gramatiky je proto mimořádně snadné (na rozdíl od všech národních jazyků). Kupodivu tím není omezena vyjadřovací schopnost esperanta.
  • slovník byl sestaven podle všeobecné známosti a četnosti výskytu daného slova v různých evropských jazycích. Původ evropských řečí je indoevropský a slova se dostala do dnešních evropských jazyků přes řečtinu a latinu. Není divu, že lidé mluvící románskými jazyky „uhodnou" význam esperantských slov až v devadesáti procentech případů, v germánských jazycích až v osmdesáti procentech a ve slovanských asi v 45% výrazů. Toto nesmírně ulehčuje učení slov.
  • necelá stovka předpon a přípon umožňuje vytvářet pravidelně odvozená slova a tak velmi snadno násobit slovní zásobu. (I jiné jazyky používají předpony a přípony, ale ne vždy pravidelně a proto je nutné se každý případ zvlášť naučit. Toto odpadá u esperanta, neboť význam předpony a přípony je vždy stejný.) Další slova se tvoří též pravidelným skládáním.

Současné použití těchto několika principů vytvořilo jazyk, který je velmi snadný a přitom bohatý. Všeobecná známost slovních základů a znalost gramatiky činí texty v esperantu srozumitelné již po několika hodinách studia. Mluvené esperanto i dobře zní. Pasivně rozumět je opravdu velmi snadné. Mnoho vzdělaných Evropanů se smyslu dovtípí i bez předchozího studia. K aktivnímu mluvení je však potřeba cviku, který vyžaduje praktické používání.

Praktické zvládnutí esperanta jak pasivně, tak i aktivně je možné již za 200 hodin studia.

Jsou ověřené případy, kdy se skupina studentů naučila esperanto číst a psát za pouhých sedm dní intensivního kursu. Osmý den byly zkoušky. Něco takového žádný národní jazyk ani zdaleka neumožní!


Líbí se Vám tato stránka? Zalinkujte ji!   linkuj.czdel.icio.usjaggni to!přidat k oblíbeným |  trvalý odkaz | vytiskni tuto stránku