E-Lingvo Občanské sdružení E-Lingvo Občanské sdružení E-Lingvo

Moudrý pochopí a pomůže, ti ostatní těžko...

Všetečné otázky a názory.

Proč jsou někteří proti esperantu?

Každá důležitá novinka prochází třemi stupni vývoje:

1. Všichni se jí vysmívají.

2. Všichni jsou proti ní.

3. Všichni ji považují za samozřejmou...

S esperantem tomu bude zajisté podobně.

Umělý jazyk se nemůže ujmout.

Jest-li něco je nebo není umělé nemůže přece rozhodovat o schopnosti plnit dobře svoji funkci. Umělé hmoty se tak rozšířily, protože plní funkci i když nejsou vůbec přirozené a už vůbec ne přírodní!

Umělá ledvina funkčně nahradí přirozenou a zachrání tak člověku život.

Umělý jazyk může být uzpůsoben tak, aby svou funkci plnil lépe než jazyk přirozený, který se měnit nedá právě proto, že je přirozený a nepřirozené zásahy by ho o jeho přirozenost přece připravily.

Esperanto bylo vytvořeno podle plánu maximální účinnosti a plní svou funkci proti přirozeným jazykům přímo geniálně.

Posléze se musí ujmout, poněvadž žádný jiný jazyk se nelze naučit za desetinu času s tak nízkými náklady. Poněvadž žádnému národu nepatří, nezvýhodňuje nikoho a všichni jsou si rovni.

Každý to může sám posoudit s vynaložením minimálního času.

Esperantem se nikde nedomluvím!

Je pravda, že esperantem žádný národ nemluví. I ten sebemenší národ investuje pro naučení jazyka další generace veliké časové a materiální úsilí. Každá máma učí své dítě deset tisíc hodin rozumět a mluvit. Další jazykové vzdělání probíhá ve škole a potom v celém dalším životě komunikací ve společnosti lidí mluvících stejným jazykem. Celkové náklady každého národa na udržení a vývoj svého jazyka jsou obrovské a jen velmi těžko vyčíslitelné.

Naproti tomu, nikdo neinvestuje ani zlomeček takového úsilí do esperanta a esperanto je propagováno jen nadšenci, kteří pochopili, kudy cesta vede a s radostí po ní jdou. Esperantisté jsou dnes všude ve světě a vzájemně spolu komunikují - písemně i osobně. Při tom si jazyk procvičují. Mnoho obětavců v esperantu píše, skládá básně, překládá a učí esperanto mladší i starší zájemce. Esperantu se může naučit na vynikající úrovni i důchodce.

Bez podpory lze jen těžko očekávat víc než pomalé šíření esperanta ve světě. Nicméně i udržení a vývoj tohoto jazyka ve světě již po 120 let ukazuje jeho použitelnost a životaschopnost a to i přes pronásledování a zákazy totalitními režimy.

Obrovský potenciál esperanta se ukáže až si národy vynutí politické rozhodnutí o zavedení esperanta jako komunikačního jazyka v EU. Poměrně malé investice (až desetkrát nižší, než se dnes dávají do učení např. angličtiny) by stačily, aby se esperanto v několika letech dostatečně rozšířilo.

Snadnost tohoto jazyka umocní kontakty a komunikace po celé EU i ve světě.

Esperantem se pak člověk domluví všude. To není iluze, to je reálná možnost, když se pro to něco udělá! Poněvadž je esperanto bez výjimek, snadno vyslovitelné a logické. To věčné zapomínání a stálé doučování, jako je tomu např. u angličtiny je zde podstatně menší.

Brzo po zavedení se esperanto rozplyne do spousty variant a dialektů ...

Vznik variant a existenci dialektů lze pozorovat i v angličtině. Je dost podstatný rozdíl mezi angličtinou v Anglii, USA, Hongkongu, Austrálii, Belize, Zimbabwe atd. Varianty a dialekty nutně vznikají při místním použití jazyka při současném omezení komunikace. Takto se vytvořily dialekty prakticky ve všech částech Evropy, Česko nevyjímaje. S rostoucí komunikací všemi moderními prostředky však dialekty mizí.

Esperanto ale není a zřejmě nikdy nebude lokálním, nebo národním jazykem užívaným k místní komunikaci. Esperanto je komunikační jazyk mezi národy, zde dialekty nevznikají. Byly by jen omezením hlavní funkce esperanta - mezinárodní komunikace a tedy nežádoucí. Proto je jejich vznik automaticky potlačen. Zkušenost za 120 let existence esperanta ukazuje, že nikdy nedošlo ke gramatickým mutacím v esperantu. K čemu ale dochází, je že se na různých místech světa dává přednost výrazům sice esperantským, ale málo nebo nepoužívaným na jiném kontinentu. Poněvadž jejich vznik a odvození probíhá podle pravidel esperanta, každý esperantista jim bez nesnází rozumí. Toto je také vlastně důkazem, že esperanto je živý jazyk, který se vyvíjí. Navíc UEA, jako vrchní instituce, bdí nad vývojem esperanta a doporučuje či nedoporučuje určité změny, které by mohly být v rozporu s jeho základy.

Úspěšné esperanto zničí národní jazyky...

Hlavní cíl esperanta je umožnit komunikaci a porozumění mezi lidmi všech národů bez výjimek. Nemá za cíl nahradit jejich národní jazyk ani kulturu.

Je faktem, že v některých případech dominující cizí jazyk téměř vytlačil národní jazyk.

Je tomu tak např. v Irsku, kde původní gaelština byla prakticky nahrazena angličtinou a Irové musí nyní o záchranu svého národního jazyka bojovat. Tato skutečnost vznikla protože používání angličtiny je pro Iry zajisté výhodné a hlavně proto, že kvůli obtížnosti angličtiny není možné stejně dobře zvládnout dva národní jazyky.

U esperanta důvod obtížnosti odpadá a pro široké vrstvy je možné zvládnout i národní jazyk i esperanto zároveň ve stejném čase a za stejné náklady.

Esperanto vlastně národní jazyky chrání, poněvadž opatřuje výhodnou náhradu za potřebný těžce zvládatelný mezinárodní jazyk, jako je angličtina.

Je pravda, že esperanto usnadňuje učení dalších jazyků?

Několik studií jednoznačně prokázalo, že předchozí výuka esperanta usnadňuje učení se dalšímu jazyku. Tato tak zvaná propedeutická vlastnost esperanta se zřejmě zakládá na logické struktuře gramatiky a způsobu tvorby slov. Žákům se vžijí tyto kategorie v esperantu mnohem snadněji, než kdyby je museli získat z nepřehledných struktur národních jazyků.

Děti v obecné většinou neumějí rozpoznat, z jakých částí se slovo skládá, a vnímají je jako neměnný celek, který je nutné se naučit jako celek. Již několik lekcí esperanta způsobí, že dítě i ve svém rodném jazyce rozpozná, co se v složeném slově „schovává" . Toto pochopitelně usnadní chápání skladby slov a tato slova se také snadněji zapamatují. Pravidelnost esperantské mluvnice umožňuje osvojení mnohem složitější gramatiky svého národního jazyka v kratším době.

Z tohoto důvodu již bylo mnohokrát navrženo začínat s výukou esperanta před výukou jiného cizího jazyka. Zvládnutí obou zabere stejný čas jako zvládnutí jen cizího jazyka samotného. Jde tedy o výhodnou situaci v každém případě!