E-Lingvo Občanské sdružení E-Lingvo Občanské sdružení E-Lingvo

Moudrý pochopí a pomůže, ti ostatní těžko...

Překládání není řešením

Překládání je drahé a časově náročné.

Úřady EU v Bruselu potřebují 4000 překladatelů a tlumočníků. To stojí asi 1,2 miliardy € ročně. Tato suma je však zřejmě velmi podhodnocená.

Paradoxně svými následky nejdražší může být právě nepřeložení důležitých informací a to se kvůli komplikacím, času a ceně překladu zcela určitě stává.

Výuka cizího jazyka stojí Evropany mnoho peněz a času.

Povinná výuka cizího jazyka:

Všechny evropské státy (s výjimkou Velké Británie a Irska) podporují intensivně výuku jednoho či více jazyků v základním i pokročilém stupni výuky. V průměru se investuje asi 10-15 % celkového času docházky na výuku cizích jazyků. Tomu odpovídají i výdaje uvolněné státy k tomuto účelu v rámci všeobecného vzdělání. Čeští žáci absolvují takto během školní docházky asi 550 hodin jazykové výuky angličtiny nebo jiného cizího jazyka (němčina, franzouzština, španělština). To odpovídá asi 11% celkového počtu výukových hodin.

Odhadem to odpovídá asi 10 miliardám korun v roce 2008.

Další náklady jsou spojeny se studiem a výchovou učitelů jazyků, kteří vesměs mají vysokoškolské vzdělání. Pro celou EU to jsou již velmi vysoké investice, řádově přesahující náklady na překlady institucí EU.

Velké náklady firem

Velké výdaje firem při marketingu a propagaci výrobků.

Jak známo, jsou marketingové náklady často vyšší než náklady výrobní. Marketing vyžaduje získávání a předávání informací ve velkém měřítku. Jedná se tedy o velmi intenzivní komunikaci. V EU je tato informace nutně v mnoha jazycích zároveň, poněvadž trhy jsou ve státech s různými jazyky.

Stanovení opravdu vynaložených nákladů je velmi těžké. Např. ve farmaceutickém průmyslu se náklady na zavedení nového léku odhadují na desetinásobek nákladů na výzkum a vývoj daného léku. V jiných odvětvích to bude možná méně.

Odhadneme-li jazykové náklady na marketing na deset procent z HDP celé EU dostaneme částku 1.2 trilionu € (1200 miliard €) za rok! To by odpovídalo 60 000 Kč na hlavu a rok pro každého Evropana!

Brzda v komunikaci

Činný internet je kvůli mnohojazyčnosti neuskutečnitelný.

Zavedení internetu vytvořilo opravdový ekonomický boom v prakticky všech oblastech lidské činnosti. Tento nový způsob komunikace urychlil tok informací o několik řádů a to umožnilo spousty nových aktivit a podstatně zefektivnilo a urychlilo ty tradiční. Internet není ve skutečnosti nic jiného než síť virtuálních drátů, po kterých tečou informace všeho druhu. Převážná většina informací je přenášena v angličtině. Je tedy k dispozici, ale jen pro ty, kdo angličtinu ovládají. A poněvadž je ten tok informací mohutný, musí ta znalost jazyka být opravdu dobrá, jinak by těch informací moc neproteklo. Rychlost vnímání a chápání v angličtině musí být vysoká vzhledem k nutnosti vybírat jen informace cenné, bez balastu.

Mnohojazyčnost je brzdou

Mnohojazyčnost je brzdou mobility pracovní síly.

V USA je běžné, že se lidé za prací stěhují i několik tisíc km třeba ze západního pobřeží na východní a nikomu to nepřipadá zvláštní. Dům či byt prodají a za získané peníze si koupí na novém místě jiný. Nemají žádný problém s jazykem, neboť všude se dorozumí ve své mateřštině. To se týká i písemného projevu, korespondence atd. Jsou tedy na novém místě ihned ekvivalentní místním kolegům. Novému zaměstnavateli přinesou své znalosti a zkušenost z dřívějších zaměstnání. Takové schopnosti jsou zvláště u vysoce kvalifikovaných odborníků vítané a mohou znamenat vyřešení problémů dané organizace.

Dopad evropské mnohojazyčnosti na ekonomiku.

Lidé si většinou myslí, že jazyky a tedy umožnění nebo neumožnění komunikace pro ekonomiku příliš významné nejsou. Avšak právě ekonomický dopad společného komunikačního jazyka je nejvýznamnější a přes vliv na společnou ekonomiku se dotýká bez výjimky všech Evropanů, ať již cizí jazyky znají či nikoli.

Lze najít publikace, ve kterých autoři sledují vliv znalosti cizího jazyka na výši mzdy nebo na postavení ve firmě. Např. Barry R. Chiswick a Paul W. Miller v knize International Analyses (ISBN: 978-0-415-77181-8, Routledge, 2007) studují vliv stupně zvládnutí jazyka na zařazení dětí emigrantů v Austrálii. Opravdový dopad jazykové komunikace na ekonomiku kvantifikován není.

Ekonomické škody.

Dnešní ekonomie je ve stádiu globalizace. Z toho vyplývá mnoho skutečností, které zásadně ovlivní budoucnost EU.

Zavádění „informační společnosti" není jen propojování „virtuálních drátů", ale hlavně tok informací. Aby předávání informací bylo opravdu účinné, musí být ve snadno zvládnutelném a pro většinu obyvatel srozumitelném jazyce.

Takový jazyk musí být snadný, jednoznačný, logický a až matematicky

přesný, aby otevřel cestu k účinnému zpracování a vyhledávání informací i umělé inteligenci v budoucnu. K tomu se žádný z národních jazyků (i když rozšířených - např. angličtina) vůbec nehodí.